Jablonecká tělocvičná jednota Sokol sice zahájila svou cvičební a organizační činnost už v roce 1871, ale úřední schválení stanov nového spolku bylo nadřízeným úřadem potvrzeno až o rok později, tedy v roce 1872.
Podnětem k jejímu založení mohl být vznik první tělocvičné jednoty v Českých zemích, a to Sokola Pražského, dr. Miroslavem Tyršem, jeho tchánem Jindřichem Fügnerem a jejich přáteli 16. února 1862 a následně pak krátce poté jednot dalších v některých městech Podkrkonoší, jako jsou Turnov, Jilemnice, Lomnice n. Pop., se kterými měla naše obec (ještě ne ani městys) neurčité kontakty.
Skromnou výstavku ke zmiňovanému výročí pořádá mladý jablonecký badatel a muzejník Vladimír Petříček ve svém MUSEU v přízemí Obecního domu na náměstí (víkendy, nebo na zavolání). VÝZVA: Pokud byste ho chtěli v jeho záslužné zájmové a obecně prospěšné činnosti podpořit a svěřit mu dokumenty či památky na činnost Sokola do r. 1948 v naší obci (k ofotografování, zapůjčení, darování), jistě by to přivítal a celou expozici, kterou obětavě a nezištně vytvořil, by to mohlo zkvalitnit.
Pro současnost se podle našich informací dochovala jediná kronika či zápisová kniha z jednání výboru a valných hromad z let 1885–1898 (k nahlédnutí, nemáte-li tam uvedeného Vašeho předka). To již se nazývala Tělocvičná hasičská jednota Sokol v Jablonci na Jizeře (viz razítko). Původně jednota vznikla jako spolek tělocvičný, po několika letech se právě rozšířila o aktivity hasičské. V roce 1892 dochází demokratickou dohodou a volbami na valné hromadě k osamostatnění obou spolků, což bylo v letech následujících označeno pro oba spolky jako prospěšné. O účasti našich cvičenců na I. všesokolském sletu v Praze v roce 1882 pod vedením Tyrše nemáme doposud informace. Ale již na sletu druhém v roce 1891 cvičilo z naší jednoty 18 cvičenců. To zatím byli, jako v celé organizaci, jen muži. Ženy a mládež se připojila až ve století 20. Jedním z rozhodujících počinů jednoty v prvním čtvrtstoletí její činnosti bylo VYBUDOVÁNÍ VLASTNÍ TĚLOCVIČNY – SOKOLOVNY v roce 1897 (tedy letos 125. výročí) za finančního i pracovního přispění mnoha řadových členů, ostatních jednot a mecenášů. Vlastních cvičebních budov v té době nemělo v Čechách a na Moravě víc než dvě desítky tělocvičných jednot. Do té doby se cvičení odbývala v hostinci „U České koruny“, a to v placeném pronájmu (později „Halířova“, zbouráno v r. 1950) a přes léto na „Ostrově“ v Pilišťatech (v majetku Fr. Mohra). Zde se také v r. 1893 konala nejvýznamnější akce za pořadatelství naší jednoty – župní slet (župa Krkonošská s centrem v Jičíně). Původní sokolovna byla, jak mnozí pamatují, příp. se na tom i podíleli, přestavěna v letech 1958-1962 jako Kulturní dům, jak ho známe dnes.
Po vzniku ČSR roku 1918 se Sokol reformuje na Československý - současně s mnoha pobočkami po celém světě. Na prvorepublikových sletech byl jablonecký Sokol svými cvičenci vždy zastoupen -dle dokladu po br. Janu Kučerovi (1900-1979), který na všech těchto sletech cvičil, a to jistě ne z Jablonce sám. V roce 1938 na památném X. sletu v Praze vystupovali m.j. ve skladbě Sokolí křídla i jablonečtí dorostenci.
Přes nacistickou okupaci byl Sokol v celém protektorátě, podobně jako jiné pokrokové organizace, zakázán; od těch dob se traduje ztráta kroniky z let 1899-1938. Osoba, která ji vedla, ji z obavy před zcizením a zneužitím okupanty zakopala v plechové krabici na dosud neznámém místě v katastru obce. Za války se onen muž z nastalých problémů a obav pomátl a po roce 1945 už nedokázal místo ukrytí věrohodně označit. Než se založila kronika nová, přišel Únor 1948 a s ním na 20 let přerušení původních – dosavadních stanov a programu. Tělovýchova a sport byly sjednoceny do jednotné organizace Sokol, ale na jiných principech. Akčními výbory byly vyloučeny přední osobnosti demokratického smýšlení, které nešly s dobou. K vyloučení dalších došlo po XI. všesokolském sletu v létě 1948 za zjevné protesty proti některým poúnorovým změnám a osobě nového prezidenta Klementa Gottwalda. V našem městysi byly tedy, podobně jako v celé republice, tělovýchova, sport a turistika transformovány do nové organizace Sokol. Během několika let docházelo k rychlým reorganizacím - zpravidla podle sovětského vzoru. Asi v r. 1952 byly tělovýchovné jednoty jako základní organizační složka v obcích převedeny pod průmyslové podniky. V Jablonci n. Jiz. převažoval textil – vznikla tedy Jiskra, podobně jako ve Vysokém n. Jiz. (kde byl Sokol založen shodou okolností ve stejném roce jako u nás), v Harrachově nejdříve Tatran-dřevařství, později také Jiskra, v Rokytnici n. Jiz. Spartak - kovoprůmysl atd. De iure byla Československá obec sokolská zrušena v ČSR v roce 1956, aby o rok později vznikla dobrovolná společenská organizace ČSTV – Československý svaz tělesné výchovy s ústředním orgánem, krajskými a okresními výbory a v obcích s tělovýchovnými jednotami, které sdružovaly sportovní oddíly, odbory ZRTV – základní s rekreační Tv a odbory turistiky. Za nastalé politické situace – státu socialistické orientace - to bylo systémově a programově pokrokové řešení. Pochopitelně pod dohledem Komunistické strany. Vedle ČOS byl z předúnorového systému vyškrtnut nejen Sokol, ale např. i Orel a DTJ. Pro sporty s brannou tématikou vznikl Svazarm – Svaz pro spolupráci s armádou. Pro ozbrojené složky vznikly organizace Dukla (dříve ATK, ÚDA), pro bezpečnostní složky Rudé hvězdy, pro vysokoškoláky Slávie VŠ. S finančním zabezpečením v podstatě zajišťovaly reprezentaci ČSR/ČSSR. Vytvořil se systém středisek vrcholového sportu TJ SOKOL Jablonec nad Jizerou dospělých i mládeže, sportovních tříd při ZŠ a sportovní třídy při gymnáziích. Vědě a výzkumu, školení trenérů, cvičitelů, rozhodčích i tělovýchovných zdravotníků a organizátorů byla věnována velká pozornost. Slety byly nahrazeny spartakiádami se skladbami pro dospělé i pro žactvo včetně nejmenších dětí doprovázených rodiči a prarodiči. Spartakiády se konaly každých pět let od r. 1955 až do r. 1985 vyjma roku 1970. Tělovýchovná jednota v Jablonci se hojně v důsledku celorepublikové a místní tradice všech svými cvičenci účastnila. Nacvičovaly i školy, armáda a Svazarm. Ke krátkému vzkříšení sokolské organizace na původních myšlenkách došlo v roce 1968. Po několika měsících však byla s nástupem husákovské normalizace státními a politickými orgány potlačena (podobně jako např. Skaut-Junák). K obnovení Československé/České obce sokolské došlo opět po Listopadu 1989. V našem městě došlo v lednu 1990 k veřejné debatě členů Tělovýchovné jednoty, zdali se máme vrátit k původní organizaci a sporty se mají osamostatnit. Pro obnovu Sokola ČOS se přihlásili 3 jeho bývalí členové, ale s tím, že pro svůj věk už nechtějí žádné funkce zastávat. Tím byla další cesta tělovýchovy (sportu a turistiky) nasměrována – zůstaneme u ČSTV (dnes ČUS-Česká unie sportu).
Sokolské tělocvičné jednoty se v našem okolí obnovily v Pasekách n. Jiz., Jilemnici, Studenci (tam i Orel), Mříčné, Roztokách, Kruhu atd. Přesto se naši cvičenci zúčastnili XII. sletu v roce 1994, a to ve skladbě rodičů s dětmi. Celé družstvo vystoupilo na župním sletu ve Studenci, tři dvojice pak ve svazku s Jilemnicí v Praze. O dalším účinkování jabloneckých cvičenců a cvičenek na sletech následujících (zatím poslední XVI. v roce 2018 ke stému výročí vzniku ČSR) nemáme informaci.
O současném dění v jabloneckém Sokole bude možná informovat naše občany vedení místní tělovýchovné jednoty. Její sportovci se chystají v červnu letošního roku oslavit 100 let od založení Sportovního klubu Krakonoš (tenkrát fotbal, volejbal, atletika, házená), ale o tom snad v příštím Jizeranu.
Bohuslav Šír
V letech 1981-86 předseda TJ Sokol
Jablonec nad Jizerou
